HENNA

CO JE HENNA

Henna je 2 – 6 m vysoký keř z čeledi kyprejovitých (Lythraceae), rostoucí v pásmu od severní Ariky, přes Arabský poloostrov a Indii až po jihovýchodní Asii a severní Oceánii. Henně se daří v polopouštních oblastech, kde minimální teplota neklesá pod 11 °C. Dobře snáší extrémně vysoké teploty a dlouhá období sucha. Henna kvete malými vonnými kvítky se čtyřmi okvětními lístky, které mohou být bílé, žluté nebo růžové až červené. Květy se používají při výrobě parfémů.

JAK HENNA FUNGUJE

Henna obsahuje červenooranžové barvivo lawson. Běžný obsah barviva v listech je 1 - 3%. Jsou-li listy henny rozdceny a v mírně kyselém prostředí, uvolní se molekuly barviva a ty jsoi schopny proniknout do kožních buňek. Tam se vážou na keratin, který vnější vrstvu kůže tvoří a barví kůži oranžově až tmavě hnědě. Molekuly mohou pronikat do kůže tak rychle, že je vyditelné zabarvení patrné už po jedné minutě kontaktu pasty s kůží. Prodloužená aplikace henna pasty má za následek pronikání barviva hlouběji do kůže, tmavší odstín a delší trvanlivost zabarvení. Obvykle se henna aplikuje večer a nechává působit přes noc. Během prvních 48 hodin po odstranění pasty probíhá oxidace barviva a zabarvení kůže tmavne.

Henna se z kůže nevymývá, obrázek bledne a mizí tím, jak se postupně obnovují kožní buňky (exfoliace).

Molekuly lawsonu pohlcují ultrafialové a modré viditelné světlo. Výsledkem je tedy oranžově-červená barva, kterou v barvivu vidíme. Díky tomuto intenzivnímu pohlcování UV záření funguje henna také jako UV filtr.

Henna prášek na vzduchu a světle rychle ztrácí své vlastnosti. Po třech měsících barví oranžově, po roce velmi světle nebo vůbec. Proto je při výrobě třeba co nejrychlejšího balení do vzduchotěsných tmavých obalů a tak je třeba hennu i skladovat.

TRADIČNÍ VYUŽITÍ HENNY

V oblastech, kde henna roste se také používala a stále používá k magickým a rituálním účelům, a to obdobně napříč různými náboženstvími a tradicemi. Používá se pro slavnostní příležitosti, jako jsou svatby, náboženské svátky a tradiční obřady. Červená barva henny evokuje představu plodnosti, energie, ohně.

Ve védické tradici je symbolickou reprezentací jak vnějšího, tak i vnitřního Slunce. Vedické zvyky jsou soustředěny kolem myšlenky „probuzení vnitřního světla“. Tradiční indické vzory jsou reprezentací slunce v dlaních.

V arabském světě henna sloužila jako symbol štěstí, hojnosti, zdraví a smyslnosti. Symboly malované henou přitahovaly stěstí a boží požehnání (baraka) a chránila před zlými duchy (džiny) a uhranutím (evil eye). Asi nejznámějším použitím henny je zdobení nevěsty a svatebčanů, tzv. noc henny (night of henna).

My se dnes můžeme zasnít a ve fantazii se odebrat do magických časů a krajin. Nesmíme ovšem zapomínat, že i naše tradice jsou plné rituálů a magie, dnes zkreslených nebo zapomenutých. Ponořme se tedy do hlubin své duše a přinesme si vlastní rituál, magii, medicínu. Stačí otevřené srdce a dobrý záměr.

OBJEDNAT SE NA POMÍJIVÉ TETOVÁNÍ HENNOU