V současné době se množí zprávy o škodlivosti tzv. černé heny (black henna). Používání černé heny může opravdu vyvolat těžké alergické reakce - způsobuje svědivé zčervenání, puchýře, otevřené rány a následně jizvy ale může způsobit i vážné zdravotní problémy.
Produkt zvaný černá hena obsahuje para-phenylenediamine (PPD). PPD je silný alergen, který je přidáván do některých permanentních barev na vlasy a barvících šamponů, v prostředcích na kůži není v České republice povolen. Černá hena je chemický produkt, který nemá s henou (Lavsonia inermis) nic společného. Hena nemá nikdy černý odstín, barví červeně až hnědě. Pasta z heny má na pokožku naopak zklidňující a regenerační vliv.

Pro ty, kteří byli zvyklí používat černou henu je více než vhodnou alternativou 100% přírodní produkt - JAGUA TATTOO gel. JAGUA TATTOO gel obsahuje výtažek z rostliny Genipa americana, rostoucí v amazonském pralese. Domorodí obyvatelé Amazonie používají odnepaměti šťávu z této rostliny ke zdobení těla.
Šťáva zabarvuje pokožku do modročerna. Zároveň chrání před slunečními paprsky a má repelentní účinky. JAGUA TATTOO gel je vhodný pro všechny typy pokožky, nejsou známé žádné nežádoucí účinky a z vlastní zkušenosti můžeme JAGUA TATTOO gel doporučit i pro děti.
A. V. Frič vyčerpávajícím způsobem popsal účinky šťávy z plodů rostliny Genipa americana (Genipa brasiliensis). Seznámil se s nimi u Indiánů kmene Kaďuveo, žijícím v povodí horního toku řeky Paraguay:
Ve střední Brazílii a v Paraguayi roste strom, který domorodci jmenují genipapo (džinipapo), a vědci Genipa brasiliensis L. Jeho kmen je štíhlý, přímý, hladký a teprve vysoko se štěpí na větve a tvoří korunu z velikých listů.
...
Plody genipapa rostou na samém konci větví, jsou kulaté, veliké asi jako pěst a mají silnou kožovitou slupku. Uvnitř je jedlá dužina, příjemně kyselá, úplný citrón, a plno peciček jako u našich mišpulí. Většina tropického ovoce je mdle přesládlá, uprostřed pralesa je nouze o osvěžující, kyselé, žízeň hasící plody, ale genipapo přesto nikdo nejí. Aspoň tehdy ne, má-li brzy přijít mezi lidi. Šťáva tohoto ovoce má totiž jednu zvláštní vlastnost: všechno, s čím přijde do styku, prsty, rty, zuby, jazyk, obarví sytou azurovou modří. A to tak důkladně, že ji nesmyjete naprosto ničím. Mizí sama, ale nejdříve tak za tři, čtyři týdny. Této šťávy užívají některé indiánské kmeny k tetování, jiné k malování ornamentů na své obličeje a těla.
...
Šťáva, čerstvě vymačkaná z plodů, má barvu bledě zelenou a nebylo by ji vidět ani na štětci ze štěpinek bambusu, ani na těle, kde se mění v modř až po nekolika hodinách. Proto ji malířka roztírá plochým kamenem v misce s práškem z dřevěného uhlí, až vznikne tekutina ne nepodobná tuši. Tu teprve nanáší na pokožku parádníka nebo parádnice. Kresbu dobře vidí a může kontrolovat i stejnoměrnost vrstvy. Po dokončení a zaschnutí takového výtvarného díla se uhelný prach smyje - a není vidět nic. Ale druhý den se na obličeji nebo na celém těle objeví nádherný ornament, kterému denně přibývá na barevné intenzitě. Po týdnech barva bledne, kresba se pomalu začíná ztrácet. Ale to už se určitě blíží čas nějaké další slavnosti...
Alberto Vojtěch Frič: Indiáni Jižní Ameriky, Panorama 1981